Předávání vedení firem dětem

Propletené ruce

V Evropské unii jsou rodinné firmy zastoupeny v soukromém sektoru ve více jak 85 procentech. V širším celosvětovém měřítku tvoří velké rodinné společnosti 70 až 90 procent HDP. Jaká je situace v České republice? Na co se zaměřit, když se vedení firmy předává další generaci?


Rodinné firmy v Česku


Rodinné firmy nejsou jen o malé prodejně železářství nebo pekařství. Často jde o velké společnosti napříč různými zaměřeními. Mezi nejznámější příklady rodinných podniků patří Baťa, Petrof nebo Koh-i-noor.


V České republice jsou rodinné firmy pilířem tuzemské ekonomiky. Tvoří téměř 90 procent soukromých podniků. Poslední léta přináší předávání z první generace majitelů po listopadu 1989. Generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová vysvětluje: „Rozdíl je v tom, že zakladatelé budovali většinou firmy od nuly a z nemajetných lidí se stali lidé bohatí, a to za cenu obětování rodinného pohodlí. Vše se dělo v dobách překotné změny systému. Vedle nich vyrůstala generace dětí, které sledovaly toto nadměrné úsilí a buď chtějí pokračovat v náročném životním stylu svých rodičů, anebo nechtějí to stejné podstoupit.“


Podle mnoha odborníků chybí dostatečné vzdělávání, které by mladou generaci s předstihem připravovalo na výhody i nevýhody převzetí rodinného podnikání. Proto je první vlna polistopadového předávání firem náročná a její aktéři se učí za pochodu. „Podnikatelé v Čechách se to stále učí, jako se dříve učili podnikat. Mnozí teprve přemýšlí, jak nastavit struktury a mechanismy řízení, rozhodování a koneckonců i rozdělování benefitů z podnikání mezi jednotlivé členy rodiny. V zemích bez násilného přerušení soukromého podnikání tyto věci dávno nastavené jsou. Legislativně a daňově.“, vysvětluje Štěpán Flieger, ředitel oddělení fúzí a akvizic společnosti EY v ČR.


Na co se zaměřit


Jednou z klíčových věcí pro úspěšný převod rodinné firmy je motivace. V případě rodiny se zakladatel podniku stává důvěryhodným rádcem novému rodinnému vedení. Přesto je třeba reflektovat potencionální chyby. „Chyby vyplývají z mezigeneračního neporozumění. Stará generace je přesvědčena, že to dělá dobře, protože jim to tak roky funguje a nová generace chce vše dělat jinak a po svém. A tak vznikají situace typu: Zakladatelé nechtějí odejít z firmy a firma tím stagnuje, nástupci neví, co s nimi vlastně bude. Zakladatelé nepovažují nástupce za dobře připravené na převzetí podniku a nástupci nevědí, zda vše unesou po odchodu zakladatele. Zakladatel neví, jestli se nezhorší jeho životní úroveň po odchodu z firmy a nástupci neví, co vše si mohou dovolit v soukromém životě a jaký bude jejich příjem,“ doplňuje Eva Svobodová.


Klíčovým faktorem je rovněž zachování dobré komunikace mezi zakladatelem a nástupcem. Ivan Chalupa z advokátní kanceláře Squire Patton Boggs upozorňuje: „Není nic horšího, než když se v rámci procesu předání firmy rodinní příslušníci pohádají a kvůli předání majetku dojde ke zpřetrhání přirozených rodinných vazeb. Bohužel ani takové příběhy nejsou výjimkou.“

Zdroje: https://www.businessinfo.cz/clanky/predani-rodinne-firmy-muze-byt-veda-rizikem-jsou-generacni-rozdily/ https://minorityinvestments.cz/statistika-predavani-rodinnych-firem-kolik-jich-vlastne-prejde-na-prvni-druhou-a-treti-generaci/

účetní kancelář