Prohlášení České ženské lobby k aktuální situaci žen z Ukrajiny

České ženské lobby logo Ukrajina 2022

U příležitosti Mezinárodního dne žen upozorňujeme na situaci žen ve válečném konfliktu na Ukrajině a v aktuální migrační krizi. Vážíme si podpory a pomoci české společnosti i české vlády, kterou příchozím z Ukrajiny poskytuje. Nabízíme expertizu i různorodé podpůrné služby svých členských organizací při zvládání této krize. Apelujeme na zohlednění genderového rozměru, tj. odlišné situace žen a mužů, při nastavování konkrétních opatření pro přijímání migrujících z Ukrajiny. 

Válka je humanitární, lidskou i lidskoprávní tragédií, která zasahuje všechny bez rozdílu. V této chvíli však myslíme na to, jak dopadá na skupiny, které jsou zranitelné, znevýhodněné a často přehlížené. V souvislosti se současnou krizí upozorňujeme na situaci žen, dětí, lidí se zdravotním postižením, seniorů/ek, migrantů/tek žijících na Ukrajině, národnostních a sexuálních menšin, protože na ně migrační politiky často nemyslí. Tito lidé, především ženy s dětmi, k nám nyní přicházejí a potřebují naši pomoc. 

1. Česká migrační politika dlouhodobě míří především na muže v produktivním věku, kteří zde pracují. Nyní ovšem do Česka přichází ženy s dětmi, které se o tyto děti potřebují postarat. Proto je potřeba navýšit institucionální péči tak, aby měla kapacitu na děti migrujících. Je třeba nejen podpořit školy a školky v tom, aby se tyto děti dokázaly co nejrychleji začlenit, ale také podporovat ženy, které se v novém domově musí o své děti postarat a nemohou se rychle zapojit do pracovního procesu. Je také nutné podpořit mnoho ukrajinských žen, které v Česku pracují a jejichž děti žijí na Ukrajině – musíme jim umožnit okamžité sloučení rodiny a nabídnout jim podporu v situaci, kdy nebudou moci pracovat. Bez okamžitého zohlednění zásadního významu péče v migraci nebude česká podpora přicházejících dostatečně účinná. 

2. Ženy z Ukrajiny jsou v Česku často stereotypizovány jako manuální pracovnice, uklízečky nebo pracovnice v domácnosti bez potřebného vzdělání. Nastavení migrační politiky a českého trhu práce nesmí tuto stereotypizaci automatického zařazování ukrajinských občanek a občanů do nízkokvalifikovaných pozic podporovat. Ukrajinské ženy k nám nepřicházejí uklízet domácnosti, utíkají před válkou. Je naprosto zásadní, aby česká veřejnost a zaměstnavatelé přistupovali k zaměstnávání žen z Ukrajiny z hlediska dlouhodobé perspektivy jejich začlenění na trhu práce s ohledem na jejich kvalifikaci.  Tyto ženy mají mnohdy středoškolské či vysokoškolské vzdělání, proto je na čase, aby došlo v ČR ke zjednodušení byrokraticky náročného procesu uznávání zahraničních kvalifikací nebo vzdělání (tzv. nostrifikace), což může do jisté míry zabránit prekarizaci jejich práce.

3. Specifickou a rozsáhlou migrační skupinu tvoří těhotné ženy a ženy s novorozenci, které potřebují kvalitní kontinuální a individualizovanou péči. Apelujeme na urychlené začlenění služeb samostatných porodních asistentek do veřejného systému péče,  v souladu se směrnicemi EU.  

4. Část příchozích jsou lidé ve starším věku a se zdravotními problémy, kteří budou potřebovat zdravotní a sociální péči a ekonomickou podporu. Prvním krokem je jejich začlenění do systému veřejného zdravotního pojištění, dalším je dobré plánování sociálních služeb. 

5. Válečné konflikty posilují rasismus a diskriminaci migrantek a migrantů, jakož i příslušnic a příslušníků národnostních menšin. V tomto případě myslíme i na romskou menšinu, která z Ukrajiny rovněž prchá. Tyto skupiny se ocitají ve velmi zranitelné pozici. Pomoc lidem na Ukrajině nesmí být limitována pouze na ukrajinské občany a občanky, měla by jasně odmítnout rasově či etnicky motivovanou diskriminaci. 

6. Lidé patřící k některé sexuální menšině mohou na útěku před válkou čelit transfobii, homofobii, mohou se dostávat do komplikací vzhledem ke svým specifickým zdravotním potřebám (například trans lidé). Rovněž jim hrozí zvýšené nebezpečí sexuálního a genderově podmíněného násilí. Je nutné poskytnout extrémně zranitelným skupinám veškerou možnou zdravotní i psychologickou podporu. 

7. Každý válečný konflikt a každé potlačování demokratických procesů má vždy nutně za následek zvýšené riziko genderově podmíněného násilí, které míří především proti ženám. Vyplývá to z patriarchálního rámce války. Na toto násilí a jeho přítomnost ve válečných konfliktech i během migračního procesu musíme stále upozorňovat a přeživším obětem sexuálního či jiných forem genderově podmíněného násilí a jejich blízkým, musíme dát veškerou myslitelnou podporu, ať už se nacházejí v Česku, nebo přímou podporou pomocných organizací na Ukrajině.

Vyzýváme Ministerstvo vnitra a krajská asistenční centra pro uprchlíky z Ukrajiny k tomu, aby zajistili koordinovaný postup ohledně přístupu uprchlic a uprchlíků k bydlení, sociálním službám, zdravotní péči i vzdělání. Současně vyzýváme vládu ČR a Parlament ČR, aby k tomu vytvořili vhodné podmínky i v rovině legislativy a příslušných veřejných politik.

„Uplynulé dny se u nás vzedmula obdivuhodná vlna solidarity, dobročinnosti a přímé pomoci uprchlicím a uprchlíkům z Ukrajiny. Aby se spontánní pomoc přerodila v dlouhodobou podporu, je zapotřebí nejen odhodlání občanů ale i jasná pravidla ze strany státu. Čeká nás ještě hodně práce. Úspěšné přijetí uprchlíků do naší společnosti, ať už dočasně či trvale, znamená změnit pohled na migraci.“ říká Marta Smolíková, předsedkyně České ženské lobby. 

K prohlášení ČŽL se můžete připojit svým podpisem zde.