Zdroj: statistický úřad a ČNB
Spotřebitelské ceny se v lednu meziměsíčně zvýšily o 4,4 %. Vyšší meziměsíční růst byl v novodobé historii Česka zaznamenán jen v lednu 1993 v důsledku zavedení DPH. Za současným cenovým vývojem stojí zejména vyšší ceny energií pro bydlení. V celoroční kumulaci vzrostly spotřebitelské ceny oproti lednu 2021 o 9,9 %.
Co je inflace, jak se měří?
Obecně inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase. Statistické vyjadřování inflace vychází z měření čistých cenových změn pomocí indexů spotřebitelských cen. Cenové indexy poměřují úroveň cen vybraného koše reprezentativních výrobků a služeb (cca 450) ve dvou srovnávaných obdobích, přičemž váha (resp. význam), která je jednotlivým cenovým reprezentantům ve spotřebním koši přisouzena, odpovídá podílu daného druhu spotřeby, který zastupují, na celkové spotřebě domácností. Do spotřebního koše je zařazeno potravinářské zboží (potraviny, nápoje, tabák), nepotravinářské zboží (odívání, nábytek, potřeby pro domácnost, drogistické a drobné zboží, zboží pro dopravu a volný čas, zboží pro osobní péči aj.) a služby (opravárenské, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, zdravotnictví, sociální péče, dopravy, volného času, vzdělávání, stravování a ubytování, osobní péče a služby finanční).
Mírou inflace je procentní přírůstek indexů spotřebitelských cen.
K čemu se míra inflace používá?
Informace o dosažené míře inflace jsou využívány např. pro účely valorizace mezd, důchodů a sociálních příjmů. V neposlední řadě jsou tyto informace využívány také v souvislosti s nájemními či jinými smlouvami, v nichž je zakotvena revize původně dohodnutého finančního plnění v závislosti na vývoji inflace.
Která míra inflace je ta “pravá”?
Pro správnou interpretaci každého cenového indexu je nutno si vždy uvědomit, ke kterému období je počítán. Při vyjadřování míry inflace pomocí indexu spotřebitelských cen jsou často uváděna různá čísla, která, i když rozdílná, jsou správná. Podmínkou je přesné věcné, prostorové a časové vymezení. To znamená uvést jednoznačně období, za které je míra inflace uváděna a dále základ, k němuž se vymezené období porovnává.
Nejčastěji jsou používány níže uvedené míry inflace:
- Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen
- Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku
- Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci
- Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (rok 2015=100)
Názory odborníků na současný stav inflace
Marek Rojíček
Český ekonom, v letech 2014 až 2018 působil jako místopředseda Českého statistického úřadu. Od března 2018 se stal jeho předsedou.
RNDr. Jiří Mrázek
Od prosince 1991 do prosince 1992 pracoval jako referent oddělení statistiky cen na Federálním statistickém úřadě. Po vzniku samostatné České republiky na této pozici pokračoval až do května 1999, kdy nastoupil na pozici vedoucího oddělení statistiky cen na Českém statistickém úřadě. Tuto funkci zastával až do května 2003.
14. 2. 2022
„Po skončení transformace ekonomiky v 90. letech se inflace ustálila na ročních hodnotách kolem 2–3 %. Jedinou výjimkou byl rok 2008 s roční inflací 6,3 % způsobenou administrativními zásahy ve formě zvýšení DPH a zavedení poplatků ve zdravotnictví. Lednovou hodnotou meziročního indexu spotřebitelských cen 9,9 % se tak v inflaci vracíme do turbulentních devadesátých let,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Dokonce i celkový index s vynecháním zboží s administrativně ovlivňovanými cenami dosáhl v lednu vysoké hodnoty 9,1 %.
Ceny v oddíle bydlení se za jediný měsíc zvýšily o 9,6 %, z toho zejména ceny elektřiny o 38,6 %, zemního plynu o 31,3 % a tepla a teplé vody o 9,9 %. „Aktuální zvýšení spotřebitelských cen bylo sice ovlivněno návratem DPH u cen elektřiny a zemního plynu, ale i tak je navýšení u energií značné a dle informací avizovaných dodavateli není konečné,“ upozorňuje Marek Rojíček. Už nyní ceny elektřiny dosahují meziročního růstu o 18,8 %, ceny zemního plynu o 21,5 % a ceny tepla a teplé vody o 12,0 %.
K mimořádnému pohybu cen v lednu došlo také u potravin s průměrným meziměsíčním růstem 4,4 %, který byl prakticky plošný. „Díky spolupráci se všemi významnými maloobchodními řetězci s potravinami a nápoji, od kterých máme k dispozici úplná data o prodejích a cenách z pokladen, jsme schopni velmi přesně a spolehlivě provádět cenový monitoring. Víme proto, že poměrně výrazně poskočily například ceny margarínu a ostatních rostlinných tuků o 15,3 %, vajec o 12,9 %, čerstvých ryb o 12,7 %, drůbeže o 8,5 %, brambor o 8,3 %, čerstvého ovoce o 7,5 %, chleba o 6,9 % a kávy o 6,2 %,“ uvádí Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen ČSÚ.
Pozadu za potravinami nezůstaly v lednu v meziměsíčním cenovém porovnání ani alkoholické nápoje s růstem u vína o 8,9 %, lihovin o 7,3 % a piva o 4,6 %. Přestože většina cen potravin a nápojů zaznamenala výraznější růst až v poslední době, u některých se již projevil pohyb i během roku 2021. Například ceny olejů a tuků od ledna 2021 vzrostly již o 25,9 %, cukru o 21,1 % a mouky a jiných obilovin o 19,3 %.
Vzestup cen za poslední půlrok je výrazný všude v Evropě, nicméně Česká republika a Slovensko se v tuto dobu držely spíše průměru. Prosincový český harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) za úhrn v meziročním vyjádření dosáhl 5,4 % a slovenský 5,1 % při průměru celé EU 5,3 % (Eurozóna 5,0 %). V lednu 2022 ale český HICP vzrostl na hodnotu 8,8 % a slovenský (dle odhadu) velmi podobně na 8,5 %, přičemž lednový odhad za Eurozónu, který se od čísla za celou EU (jež není zatím známo) liší zpravidla jen velmi málo, uvádí hodnotu 5,1 %.
„Za růstem inflace v Evropě stojí především ceny energií. Zpočátku roku 2021 se to týkalo pohonných hmot, posléze se zvedaly ceny elektřiny a od druhé poloviny roku 2021 pak zejména plynu. Tyto cenové nárůsty jsou ale při srovnání jednotlivých zemí co do intenzity i načasování velmi nerovnoměrné,“ říká Jiří Mrázek. Ceny energií pro bydlení, kam kromě plynu a elektřiny patří i tepelná energie, vykázaly v prosinci 2021 nejvyšší meziroční růsty v Estonsku (o 77,8 %), Nizozemí (o 74,9 %), Belgii (o 57,4 %) a ve Španělsku (o 54,8 %), naopak nejnižší na Slovensku (pokles o 3,9 %) a v České republice (díky dočasnému odpuštění DPH dokonce pokles o 8,5 %). „Situace v cenách energií v Česku se začíná dramaticky měnit od ledna 2022, a to je i jedním z důvodů návratu české inflace na historicky obvyklejší přední místa v evropském žebříčku,“ uzavírá Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
Ing. Jiří Rusnok
Politik a ekonom, předseda takzvané úřednické vlády České republiky od června 2013 do ledna 2014. Poté se stal členem bankovní rady České národní banky. Jako její guvernér působí od června 2016.
18. 3. 2022
Jiří Rusnok v novém dílu pořadu Očima guvernéra hovoří o dopadech války na Ukrajině do domácí inflace a na úrokové sazby: „Vyšší inflace s námi, bohužel, zůstane déle. Válka působí drastický růst cen komodit, a to zejména energetických, nebo poruchy v dodávkách. Bude to znamenat, že vrchol inflace nebude tam, kde jsme ho čekali, tedy okolo 10 % procent, ale bude výše.“
Tomáš Holub
V letech 1996 až 2000 makroekonom Komerční banky, poté poradce víceguvernéra i guvernéra České národní banky. Od roku 2003 až do roku 2015 ředitel sekce měnové statistiky, od prosince 2018 člen bankovní rady České národní banky. Přednáší mezinárodní makroekonomii a monetární ekonomii na Univerzitě Karlově. Tam získal v roce 2011 docenturu v oblasti ekonomické teorie. Vyučoval rovněž na Vysoké škole ekonomické v Praze, a to v letech 1998 až 2002. Pravidelně publikuje články v českých i zahraničních odborných časopisech. Člen české společnosti ekonomické, jejím prezidentem v letech 2006 až 2007.
21. 3. 2022
V pořadu Snídaně s Novou T. Holub uvedl: „Inflace může jít ještě o 2-3 procentní body nahoru oproti té stávající úrovni, která je bohužel už tak dost vysoká,“
V rozhovoru pro agenturu Reuters řekl:
“Pro mě je ten inflační problém teď priorita z pohledu měnové politiky, takže já určitě budu hlasovat pro další zvyšování sazeb, ale o kolik to bude – vzhledem k tomu, že čekám tu širší názorovou pestrost – to nedokážu říct,”
Inflace, měnová politika a česká ekonomika (pdf, 1,8 MB)
Ing. Jan Vějmělek, Ph.D., CFA
Na fakultě financí a účetnictví Vysoké škole ekonomické v Praze působí jako odborný asistent a lektor katedry měnové teorie a politiky. Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace a členem výboru pro rozpočtové prognózy Národní rozpočtové rady. Od roku 1998 pracuje v Komerční bance, v roce 2010 byl jmenován jejím hlavním ekonomem a vedoucím ekonomického a strategického výzkumu, kde připravuje prognózy a analýzy vývoje ekonomiky Česka i Slovenska.
23. 3. 2022
Na otázku časopisu Statistika&My, od statistického úřadu: „Co všechno může vysoká inflace následně vyvolat? Jaká největší rizika hrozí ekonomice a domácnostem?“ Jan Vějmělek odpověděl:
„Zdražování je citlivé téma, které má nejenom ekonomické, ale i sociální a politické konsekvence. I když jsme inflaci v podstatě více než dvě dekády nepovažovali za problém a po evropské dluhové krizi se centrální banka obávala spíše deflace, dnes je zřejmé, že na zvyšování cen jsou domácnosti i firmy velmi citlivé. Problémem je zejména neočekávanost takovéhoto vývoje. Je zřejmé, že inflace způsobuje ekonomické i sociální pnutí – ohrožuje rentabilitu dlouhodobých investic, znevýhodňuje střadatele i věřitele či domácnosti s pevným příjmem. Z hlediska dalších možných dopadů je ale nyní klíčové, do jaké míry budou zvýšené inflační tlaky přetrvávat a zda budou vyžadovat utaženější měnovou politiku.“
