Moje první práce.
????
Po škole se spolužáky v softwarové firmě. Já účetní, oni programátoři.
Všichni z jedné faktulty, našli jsme si práci v jedné firmě. Já obor manažersko ekonomický, oni ekonomická informatika.
????
Teď mi to připadá neuvěřitelné, co jsem vyzkoušela.
????
Po 3 měsících jsem převzala účetnictví po účetní firmě a nastavovala ho na programu Concorde. Nebyl český, ale musela jsem. Dostala jsem zaškolení. No problem, porvala jsem se s tím. Co by spolužáci řekli.
Německý majitel? No problem, byli jsme německý kruh ve škole.
Po roce jsem chtěla změnit místo a víc účtovat.
Řekli mi… bud´zaplatíš poměrnou část drahého zaškolení, co máš ve smlouvě (asi 30 tis.), nebo zavedeš účetnictví na nový program, na který teď přecházíme.
Manuál nemáme, hotline taky ne. Je to AXAPTA, velký software.
Byla jsem kaskadér. Prostě jsem si řekla, že to dokážu, nejsem žádné béčko. Dva měsíce jsem tam chodila už z nové práce po pracovní době a nastavovala zkusmo vše na nový program. Hodiny práce.. byla jsem k smrti unavená večer..
Dokázala jsem to za dva měsíce a hrdě odešla, že jsem si to odpracovala. Kolegové se usmívali, ona to dala…
????
V nové firmě jsem požádala o nový počítač a tiskárnu, byla tam jehličková.
Když mi ho dovezli, zapojila jsem ho a nastavaila tiskárnu.
Ostatní hleděli, že tohle účetní umí?
Kolegové z předchozí práce mě vycvičili – když jsem přišla někdy ráno do práce, vypojili mi počítač a čekali co bude. Bavili se tím, jak jsem ho sama zapojovala, co kam patří. Za párkrát to byla hračka.
Má první práce mi dodala odvahy, že dokážu cokoliv… když se toho nebojíme.
????????
A vlastně je to stejné doposud.
