Dostal mě hovor od nějakého obchodníka, no schválně si to poslechněte.
Tak tedy...
Volal mi už jednou, uložila jsem si ho jako "investice".
Věděla jsem, že mě jednou pobaví.
Volal znovu.
😉
Říkal mi, že má pro mě aktuální supr nabídku, že hodnota akcií googlu jde nahoru a doporučuje mi investovat.
Nic jsem neříkala.... tak pokračoval.
Rád by mi to vysvětlil a teď to přijde:
" Mně by pomohlo, kdybyste za mnou přišla do naší kanceláře v Brně do konce týdne".
Já říkám, " Vám by to pomohlo? Jako abych přišla já za Vámi?"
" No ano, můžete přijít k nám?"
"Nemám čas následujících 14 dní k Vám chodit".
" Aha, jde to i online. Spojíme se online."
" Bohužel nemám čas."
A zkusila jsem :
" A vy k nám přijít nemůžete?"
" Tak to bohužel nemohu."
Tak děkuji, nashledanou.
Fakt mě dostal... co si z toho beru?
I kdyby mi nabízel něco, co potřebuji, tak pokud nemá čas mi to představit, tak to od něj nechci.
😉
Ke klientům zásadně jezdím, pokud nás poptají.
Chci se s nimi vidět osobně.
Pak jim jedu prezentovat návrh spolupráce, osobně.
A pak nás chtějí vidět znovu...
Ne po telefonu nebo online. Osobně.
Vezme mi to půl dne.
Ale je to jediná cesta, jak se blíže poznat a získat navzájem důvěru.
Jak by na vás působila účetní, která nemá čas se s vámi vidět?
účetní poradenství Brno
