Moje deformace dosáhla toho, co jsem si myslela, že už je příliš.
Měla jsem s kolegyněmi několik pohovorů na nové účetní.
Několik účetních mi řeklo, že s novým programen neví, jak by si poradily. Snad by to šlo, viděly by.
Jednání u klienta, když by to muselo být, snad by to šlo.
A když by odešly, tak to je mi jedno, jak to s jejich firmami dopadne u bývalého zaměstnavatele.
Kdybych měla něco nového od klienta, insolvence, .. nedělala jsem, a dál nic...
😉
Moje pokyny domů.
V červnu, objednej ladiče pian prosím. Jak nevíš, co máš říct, tady máš dva kontakty. A bude dobře, když to bude o prázdninách, abys byla doma. Jak nevíš, co s ním. Počkáš, zaplatíš.
V práci bude dobře, když si poradíš, nikdo tě nepovede za ručičku.
Nemůžeš říct, že nevím, to tě nikdo nebude chtít.
Musíš si umět poradit.
Ladič přišel, 1.9. ! Už jsem tomu nevěřila. Zvládla to, vařila mu kávu, zaplatila. Já jsem v práci.
Tak se do toho kroužku přihlas sama. Rodná čísla si vypiš. Internet ovládáš.
Za půl dne to je.
Zorganizuj si doučování, 2 kroužky, 1 sport, a doporučuji týden předem, nikdo na Tebe nebude čekat, jinak budou nejlepší časy obsazeny.
Dne1.9. má zorganizováno.
Jsou spokojené.
Já jim zato koupím něco dobrého.
A když to tak jde, tak vymyslím něco náročnějšího..
Ale až si odpočnou.
🙂
účetní kancelář
