Naše kolegyně Andrea se u nás vypracovala z asistentky až na finanční manažerku. Julie Kamanová jí proto položila několik otázek ohledně její dosavadní kariéry v JK EDIT. V krátkém rozhovoru se dozvíte, jaké byly Andreiny začátky v naší firmě, jak hodnotí její vývoj a s jakými klienty ráda spolupracuje.
???? Vím, že tě baví čísla od malička. Jak jsi se dostala k oboru účetnictví, ve kterém nyní pracuješ?
Studovala jsem na Biskupském gymnázium ve Žďáře nad Sázavou. Vždycky mě bavila matematika, ale ne tak, abych šla třeba na MatFyz. Takže škola s ekonomickým zaměřením se nakonec stala jasnou volbou. Vystudovala jsem Mendelovu univerzitu v Brně, obor manažersko – ekonomický, s předmětem Finanční účetnictví jsem se setkala již ve druhém ročníku. Musím se ale přiznat, že po absolvování tohoto předmětu jsem se zařekla, že pracovat v účetnictví v životě nebudu. To, co se ostatní středoškoláci učili 4 roky na SŠ, jsme se my „gympláci“ museli naučit během 12 týdnů a prostě mi to nesedlo. Ale zastávám motto, že jen blbec nezmění svůj názor, a proto mě účetní už několik let živí a baví. ????
???? Vím, že každá kolegyně si pamatuje střípky ze začátku ve firmě, které já už si nepamatuji. Pamatuješ si na příjímací pohovor nebo první dny v naší firmě? Nebo co tomu předcházelo?
K práci ve firmě jsem se dostala vlastně úplnou náhodou. Po absolvování VŠ jsem si hledala práci, ale všude po mně chtěli takovou praxi, jakou jsem neměla. Zmínila jsem se o tom při rozhovoru s pronajímatelkou bytu a ta mi řekla, že její dcera má účetní společnost a že jí tam chodí pomáhat maminky na mateřské, takže se zkusí zeptat. No a ta pronajímatelka byla tvoje maminka. Poslala jsem Ti životopis, který jsi mi vrátila k menšímu přepracování. Ve škole jsme v žádném softwaru nepracovali, takže jsem si domluvila u strejdy v práci jeden den na krátké zaškolení, abych byla připravená. Nakonec jsme se domluvily, že přijedu po táboře, kam každoročně jezdím.
První dny mi ale dost splývají. Z tábora jsem totiž přijela fyzicky unavená, ale psychicky odpočatá odstartovat novou životní roli. Bylo to ale super, hrozně se mi líbilo, jak byla práce rozmanitá, takže jsem zatnula zuby a vydržela. Přijímací pohovor jako takový nebyl, padlo pár otázek na školu, praxi a už jsme začala lepit doklady a vzápětí účtovat svoji první firmu. Během prvního týdne jsem už i posílala přiznání k DPH a Kontrolní hlášení. Vím, že ostatní holky po mně začínaly vždycky daňovou evidencí, což by mělo být jednodušší. Možná proto mám doteď raději účtování v podvojném účetnictví než vedení daňové evidence.
???? Vypracovala ses na současnou pozici finanční manažerky. Jaká je tvoje kariéra v JK EDIT? Jaké pozice jsi zastávala a zastáváš nyní?
Jsem velice vděčná, že jsem si prošla prakticky všemi pozicemi, které v JK EDIT máme. Ze začátku jsem byla taková asistentka/junior účetní – lepila jsem a účtovala jednoduché doklady nebo chystala kávu. Po přesunu do Lelekovic a náboru dalších kolegyň se ze mě stala účetní, která má na starosti několik firem. Postupem času jsem začala dohlížet na nové kolegyně a stala se ze mě hlavní účetní, která k tomu ještě účtovala několik firem.
Od začátku roku 2020, kdy se firma začala rozrůstat, jsem více nakoukla do interních záležitostí JK EDIT a postoupila na pozici finanční manažerky. V současné době jsem na mateřské dovolené. Ale díky Tvému přístupu a především díky manželovi, který se zvládne o syna postarat, můžu účtovat několik firem,
???? Co tě baví na práci v účetní firmě? Kdy jsi spokojená?
Nejvíc mě na práci baví její rozmanitost. Pokud bych se zaměřila jen na vedení účetnictví, které mě teď zaměstnává, tak za velkou výhodu považuji to, že si můžu projít celým procesem vedení účetnictví, od kontaktu klientů ohledně dokladů, přes jejich zaúčtování až po zasílání přiznání. Navíc každá společnost je specifická, což s sebou nese například i specifické dotazy klientů.
Spokojená jsem, když řeším nějaký problém, probírám se tabulkami, čísly, hledám v zákoně, na internetu a najednou mi vše sedí.
???? Účetním na pohovoru kladu otázku, co jsou tři nejdůležitější kritéria při výběru firmy, se kterou by chtěly spolupracovat. Jaké faktory jsou ty tvoje?
Je mi jedno, jestli je firma malá nebo velká, z Brna nebo z Prahy. Za mě nejdůležitější kritérium při výběru firmy je dobrá komunikace s klientem. Jakmile klient nereaguje na maily, telefonáty, tak mě práce nebaví. Pokud ale odpovídá na dotazy, záleží mu na tom, aby měl účetnictví v pořádku, tak mi jde práce možná i lépe od ruky.
Miluju systém, takže mi vyhovuje, když je ve firmě asistentka či jakákoliv jiná pomocná ruka, se kterou komunikuji ohledně dokladů nebo mi odpovídá na provozní věci, které potřebuji do účetnictví. Navíc nerada dělám věci na poslední chvíli, radši pracuji postupně a mám zkušenosti, že s pravou rukou majitele společnosti můžeme systém společně nastavit.
Nemám ráda, když majitelé firem považují účetní oddělení za něco míň jen proto, že výsledkem účetní práce je většinou platba daně. Oceňuji proto klienty, kteří staví účetnictví například na stejnou úroveň jako marketing.
???? Jak hodnotíš vývoj JK EDIT z tvého pohledu? Nemělas někdy obavu o svoji práci?
V JK EDIT jsem od jeho úplného počátku a vlastně ještě před ním. Je skvělé podívat se zpátky na vývoj společnosti. Když jsem nastoupila, byly jsme čtyři a účtovaly v pokoji v rodinném baráku. Každá z holek dělala v podstatě všechny firmy, nemělo to moc řád, ale v takto malém počtu se to dalo zvládnout. Nyní máme kancelář, co by kamenem dohodil od centra Brna, a v krásných kancelářích je nás 10, plus studentky na výpomoc. Každá z nás má svoje firmy, o které se stará od začátku do konce. Ty už jsi delegovala spoustu věcí, takže máš čas na obchodní záležitostí. Pamatuji si, že jsi ze začátku po večerech vystavovala faktury klientům. To už teď dělá každá účetní sama. Ale takový byl prostě vývoj, za mě plynulá proměna.
Samozřejmě že ne všechna rozhodnutí, která jsme v průběhu učinily, byla dobrá. Domnívám se ale, že jsme se z každé chyby poučily. O práci jsem se ale nikdy nebála. Až tato otázka mě donutila zamyslet se, jestli jsem se o práci bála, což o něčem svědčí. Vím, že nám to funguje, klienti jsou spokojení, takže na obavy není prostor. Samozřejmě, že byly dny, kdy mě to třeba tolik nebavilo, ale i teď, po šesti letech se do práce vždycky těším.
???? Přednášíš na Mendelově univerzitě finanční řízení. Vedeš se mnou workshopy. Jaký v tom vidíš smysl a proč to děláš?
Workshopů se zúčastňují studenti, protože chtějí, ne protože musí. A je to vždycky znát. Dotazy, které pokládají jsou k věci a jde poznat, že je to zajímá.
Snažíme se jim předat základy účetnictví, skoro bych se nebála říct finanční gramotnost živnostníka. Mám vždycky radost, když se k nám dostanou pozitivní ohlasy. Vím, že někteří z nich si na základě našich workshopů zvládnou vypracovat přiznání k dani z příjmů.
???? Chceš něco říci sama na závěr? Třeba nějakou tvoji nemoc z povolání?
Chtěla bych hlavně poděkovat Tobě za možnost začít ve firmě a růst společně s ní.
Nemoc z povolání se projevuje hlavně doma, kde dohlížím nad rodinnou kasou a mám v tom ráda pořádek. Manžel je technický typ a já přes peníze, takže jsme se při výběru auta nebo rekonstrukce bytu skvěle doplňovali. Ráda bych napsala, že si přenáším systém a řád věcí i domů, ale to se mi poslední půlrok se synem už vůbec nedaří. ????
Děkuji za rozhovor.
Julie Kamanová
